Desatero pro rodiče dětí předškolního věku

DESATERO PRO RODIČE DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

(orientační pomůcka na pomoc rodičům)

Doporučující materiál Desatero pro rodiče dětí předškolního věku (dále Desatero pro rodiče) je určen rodičům dětí, kteří se zajímají o vzdělávání svého dítěte a vítají přehled základních dovedností, které má dítě mít před vstupem do základní školy.

Materiál Desatero pro rodiče vytvořila pracovní skupina, z řad odborníků na předškolní vzdělávání a pedagogů z praxe, která vytvářela materiál pro pedagogy mateřských škol s názvem Konkretizované očekáváné výstupy.

Obsah Desatera pro rodiče byl v rámci diskuse na metodickém portálu www.rvp.cz velmi podpořen nejen pedagogy MŠ, ale i rodiči předškolních dětí.

Vstup do první třídy základní školy představuje pro dítě velkou změnu. Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Aby dítě mohlo zvládnout tuto náročnou situaci bez vážnějších problémů, mělo by být nejen dostatečně vývojově a sociálně zralé, ale také dobře připravené.

Rodiče se často ptají, co by mělo dítě v době, kdy ukončuje svůj předškolní věk, zpravidla zvládnout. Nabízíme rodičům k jejich základní orientaci ve věcech výchovy vzdělávání dětí následující „desatero“ věku a potřebám dítěte odpovídajících znalostí a dovedností, k jejichž osvojení by dítě mělo být v průběhu předškolního věku vedeno, ať už v mateřské škole či v rodině. Je přirozené, běžné, standardní, že každé dítě zvládne „desatero“ v míře a rozsahu svých individuálních možností a schopností. Jedná se tedy pouze o orientační pomůcku, která reaguje na dotazy mnohých rodičů, zejména těch, jejich děti běžnou mateřskou školu nenavštěvují.

1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze. Zpravidla by mělo např.:

zachovávat správné držení těla (postavit se rovně),
běhat, skákat, zvládat různé druhy lezení, překonávat překážky, pohybovat se v různém prostředí a terénu (v lese, ve sněhu, v písku apod.),
být přiměřeně obratné (např. udržet rovnováhu na jedné noze, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, jezdit na tříkolce, koloběžce, kole apod.),
být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více),
pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně).

2. Dítě by mělo být samostatné v sebeobsluze. Zpravidla by mělo např.:

svléknout se, obléknout se i obout (zapnout a rozepnout zip i malé knoflíky, zavázat si tkaničky, obléknout si čepici, rukavice),
najíst se, nalít si nápoj, používat příbor, stolovat čistě,
zvládat osobní hygienu (používat kapesník, umýt a osušit si ruce, používat toaletní papír, používat splachovací zařízení),
zvládat drobné úklidové práce (posbírat a uklidit předměty a pomůcky na určené místo, připravit další pomůcky, srovnat hračky, uklidit po sobě papír od sušenky apod.),
dokázat se postarat o své věci (udržovat v nich pořádek).

3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové a řečové dovednosti. Zpravidla by mělo např.:

vyslovovat správně všechny hlásky (i sykavky, měkčení),
mluvit ve větách, zformulovat otázku, vyprávět příběh, popsat situaci apod.,
mluvit většinou gramaticky správně (tj. užívat správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.),
rozumět většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí,
mít přiměřenou slovní zásobu, umět pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno,
přirozeně a srozumitelně hovořit s dětmi i dospělými, vést rozhovor, domlouvat se,
používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.),
spolupracuje ve skupině, respektuje jeho pravidla.

4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci. Zpravidla by mělo např.:

zručně zacházet s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracovat se stavebnicemi, modelovat, stříhat, kreslit, malovat, skládání papíru, vytrhávání, apod.),
zvládat činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobnými stavebními prvky apod.),
tužku držet správně, tj. třemi prsty, s uvolněným zápěstím,
vést stopu tužky, pastelu, štětce (obkreslovat, vybarvovat, vést plynulé tahy, v kresbě přibývají detaily i vyjádření pohybu),
označit výkres značkou, písmenem, popř. zkoušet napsat hůlkovým písmem celé jméno,
napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary (popř. písmena),
rozlišovat pravou a levou stranu, pravou i levou nohu (může chybovat),
řadit prvky zleva doprava, zprava doleva i v dalších směrech,
upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (mělo by být zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák),

5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy. Zpravidla by mělo např.:

rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky;
složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů;
rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů);
rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé);
sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově);
najde rozdíly na dvou obrázcích, doplní detaily, postřehne změnu (co je nového, co chybí);
rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy);
postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí);
reaguje správně na světelné a akustické signály.

6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické, myšlenkové a početní operace. Zpravidla by mělo např.:

ukazovat na prstech či předmětech počet, počítat na prstech, počítat po jedné, chápat, že číslovka vyjadřuje počet,
vyjmenovat číselnou řadu a určit počet prvků minimálně v rozsahu do šesti,
porovnat počet prvků (např. poznat co je více, méně, o kolik),
rozpoznat odlišné tvary a tělesa (kruhový, čtvercový apod.),
rozlišovat a porovnávat vlastnosti předmětů (velikost, tvar aj.), nacházet společné a rozdílné znaky,
třídit, seskupovat a přiřazovat předměty dle daného kritéria (řadit, uspořádat např. Korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti),
přemýšlet, vést jednoduché úvahy, komentovat, co dělá („přemýšlet nahlas“),
řešit jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty,
rozumět časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký).

7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a paměť. Zpravidla by mělo např.:

udržovat soustředěnou pozornost na činnosti po určitou dobu ( cca 10-15 minut),
věnovat se soustředěně i činnostem, které nejsou pro ně aktuálně zajímavé a které mu byly zadány,
záměrně si zapamatovat, co prožilo, vidělo, slyšelo, po přiměřené době si toho vybavit a reprodukovat,
znát říkadla, básničky, písničky,
postupovat při činnostech podle pokynů,
pracovat samostatně.

8. Dítě by mělo být přiměřeně citově a sociálně vyspělé a samostatné. Zpravidla by mělo např.:

být po určitou část dne bez problémů odloučeno od rodičů,
chovat se kontrolovaně, bez výrazných výkyvů v náladách,
ovládnout své pocity (reagovat přiměřeně na drobný neúspěch, odložit přání na pozdější dobu, přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci),
uplatňovat základní společenská pravidla (zdravit, požádat, poděkovat, omluvit se),
navazovat kontakty s dítětem i s dospělými, komunikovat s nimi (kamarádit se, vyhledávat partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvat, rozdělovat a měnit si role),
k dětem se chovat přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělit se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úlohy, všímat si, co si druhý přeje),
brát ohled na druhé (dokázat se dohodnout, počkat, vystřídat se),
zapojovat do práce ve skupině, vyjednávat a dohodnout se, vyslovovat a obhajovat svůj názor,
dodržovat ve skupině (v rodině) daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, být srozuměno se jimi řídit (uposlechnout pokynů).

9. Dítě by mělo být schopno vnímat přiměřené kulturní podněty a projevovat se v tvořivých činnostech. Zpravidla by mělo např.:

pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení,
zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografií, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.,
je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí,
svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné, co ne,
zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny;
zná celou řadu písní, básní a říkadel, zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku),
vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí,
hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli.

10. Dítě by mělo být schopno se přiměřeně orientovat ve svém prostředí. Zpravidla by mělo např.:

vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.),
zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)
vědět, jak se má chovat (např. doma, ve školce, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na hřišti, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snažit se to dodržovat (chovat se přiměřeně a bezpečně, uvědomovat si možná nebezpečí),
znát a zpravidla dodržovat základní pravidla chování na ulici (dávat pozor při přecházení, rozumět světelné signalizaci),
má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje),
rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životním prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady),
přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné,
má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky jazyk kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru).